DÁMSKÉ OUTDOOROVÉ OBLEČENÍ

Vrstvení oblečení je systém, který vám umožňuje reagovat na měnící se podmínky během dne. Ráno je chladno, při stoupání se zahřejete, na hřebeni fouká vítr a odpoledne může přijít déšť. Jedna bunda tohle všechno nezvládne, ale správná kombinace tří vrstev ano.

Základní vrstva je přímo na těle a její úkol je odvádět pot od pokožky a udržovat tepelný komfort. Volte merino vlnu, syntetiku nebo jejich kombinaci - nikdy ne bavlnu, která v případě, že navlhne, studí. Základní vrstva by měla přiléhat k tělu, ale neškrtit. Funkční trika, především vlněné, nemusíte navíc tak často měnit.
Základní vrstvu volíme podle podmínek v různé gramáži a zpracování – od nízké gramáže pro teplé dny, až po vysokou gramáž do chladných podmínek.

Střední vrstva izoluje teplo. Tenký fleece nebo lehká syntetická bunda jsou univerzální volbou pro většinu podmínek. Na chladnější dny přidejte teplejší fleece nebo péřovou vestu, nebo bundu. Podle toho, jak náročnou aktivitu plánujete volně tloušťku, respektive typ materiálu a zpracování. Například fleece může být klasický, nebo v tzv. grid podobě – ten kromě tepelné izolace i lépe ventiluje a je vhodný pro náročnější aktivity.
Klíčem je mít možnost střední vrstvu snadno svléknout a uložit do batohu, když se zahřejete při stoupání.

Vnější vrstva chrání před deštěm a větrem. Lehká nepromokavá hardshellová bunda v batohu je pojistka, kterou byste měli mít vždy. Na větrné hřebeny a v chladnějším počasí může vnější vrstvu tvořit větrovka, která odolá větru, ale je současně prodyšná, případně softshellová bunda, která nabízí lepší prodyšnost a komfort při pohybu. V chladných podmínkách může jako třetí vrstva posloužit teplá bunda – péřovka, případně bunda se syntetickou izolací. Nepromokavou bundu, které je většinou relativně slabá, si můžete dát případně i přes ní.

Praktický tip pro celodenní túru: oblékejte se tak, abyste na začátku mírně mrzli. Při chůzi se zahřejete během pěti až deseti minut. Pokud vyrážíte oblečení tak, že je vám teplo, za chvíli se začnete potit a budete se svlékat.

Bavlna je příjemný materiál na běžné nošení, ale na turistiku je nevhodná z jednoho zásadního důvodu. Když se namočí, ať už potem nebo deštěm, nasákne obrovské množství vody, drží ji u těla a schne extrémně pomalu.

Mokrá bavlna na těle způsobuje rychlé ochlazování. Voda odvádí teplo z těla dvacet pět krát rychleji než vzduch. Bavlněné tričko nasáklé potem se při zastavení na hřebeni ve větru stává chladícím obkladem, který vám odebírá teplo přesně ve chvíli, kdy ho nejvíce potřebujete. V extrémních případech to může vést k podchlazení.

Funkční materiály jako merino vlna a syntetická vlákna řeší tento problém dvěma způsoby. Buď vlhkost aktivně transportují od těla na povrch materiálu, kde se odpařuje, nebo si zachovávají izolační vlastnosti i ve vlhkém stavu. Merino vlna dokáže absorbovat vlhkost do třiceti procent své hmotnosti, aniž by byla pocitově mokrá. Syntetika nasákne minimum vlhkosti a schne během minut.

Bavlněné oblečení je také těžší než funkční materiály a po namočení ještě ztěžkne. Na vícedenním treku, kde počítáte každý gram, je to zbytečná zátěž.

Jediné místo, kde bavlna na túře nevadí, je kapesník v kapse. Všechno ostatní, od spodního prádla přes tričko po ponožky, by mělo být z funkčního materiálu.