TREKOVÉ BOTY

Výběr velikosti trekových bot online vyžaduje přesnější přístup než u běžné obuvi. Bota musí perfektně padnout, aby se z treku nestala bolestivá záležitost.

U bot musíme především pracovat s tzv. nadměrkem, tedy prostorovou rezervou před nejdelším prstem.

Změřte si obě nohy večer, kdy jsou přirozeně oteklé, a použijte delší nohu jako referenční. Postavte se na papír, ideálně patou ke zdi, obkreslete chodidlo a změřte vzdálenost od paty po špičku nejdelšího prstu.

K naměřené délce přidejte jeden až jeden a půl centimetru (u nízkých bot stačí půl až jeden centimetr). Tato rezerva je nezbytná, protože při sestupu z kopce se noha v botě posouvá dopředu a bez dostatečného prostoru budou prsty narážet do špičky. To vede k nepříjemnému zážitku z túry - bolesti, otlakům prstů a někdy i ke zčernalým a následně slezlým nehtům. Pro výběr konkrétní velikosti bot pak využijte velikostní tabulky jednotlivých značek, kde jsou uvedeny i hodnoty délky chodidla, případně stélky pro každou velikost.

Ale i v tomto případě je vhodným řešením objednání dvou sousedních velikostí – tím se pravděpodobnost úspěšného výběru ještě zvýší. 

Šířka nohy je stejně důležitá jako délka. Tady je možné stanovit relativní údaj, který vychází ze vzájemného vztahu délky a šířky chodidla.
 Změřte nejširší místo na chodidle (v oblasti prstních kloubů – od kloubu palce ke kloubu malíčku) – stejným způsobem, jako jste si změřili jeho délku.
 

Potom můžete využít tento výpočet indexu šířky (IŠ).

IŠ = (šířka chodidla (mm) / délka chodidla (mm)) x 100

Pro stanovení šířky chodidla pak můžete využít toto orientační rozdělení:

• do 37 %:  úzké chodidlo
• 37 - 40 %:  normální / průměrné chodidlo
• nad 40 %:  široké chodidlo

Potom můžete lépe vybírat vhodnou obuv – pro úzká a normální chodidla bude vhodná většina bot, pro široká potom verze bot, které jsou označeny jako Wide (nebo Bunion – verze pro vbočený palec), případně u nich prodejce na stránce uvede, že jsou široké.

Při zkoušení bot doma noste ponožky, ve kterých budete chodit na túry. Projděte se po bytě alespoň dvacet minut, ideálně po schodech nahoru i dolů. Bota by měla pevně držet patu, nikde netlačit a prsty by se neměly dotýkat špičky ani při simulaci sestupu.

(Ideálním řešením ale je nechat si chodidlo při výběru bot změřit přímo na prodejně a tam také vhodné boty vybírat.)

Gore-Tex je nejznámější membrána na trhu, ale není jediná a ne vždy je automaticky nejlepší volbou. Všechny membrány fungují na podobném principu. Obsahují mikroskopické póry, které jsou příliš malé na průnik kapky vody, ale dostatečně velké na průchod molekuly vodní páry. Díky tomu bota nepropouští vodu zvenčí, ale umožňuje odvod potu zevnitř.

Gore-Tex nabízí konzistentní kvalitu a spolehlivost podloženou desítkami let vývoje. Výrobci bot, kteří používají Gore-Tex, musí splnit přísné standardy, což zajišťuje, že výsledný produkt funguje podle očekávání. Gore-Tex má několik variant. Gore-Tex Extended, Perfomance a Insulated Comfort lišící se mírou tepelné izolace, Gore-Tex Surround nabízí odvětrávání i přes speciálně perforovanou podešev, Gore-Tex Invisible Fit je laminovaný přímo na svršek – používá se především u běžeckých bot, protože je zachována ohebnost svršku i nízká hmotnost bot.

Alternativní membrány jako OutDry, eVent nebo vlastní membrány jednotlivých značek mohou v některých parametrech Gore-Tex překonávat. OutDry laminuje membránu přímo na vnější materiál, čímž eliminuje nasáknutí svršku. eVent nabízí vyšší prodyšnost díky jiné struktuře pórů. Vlastní membrány výrobců bývají cenově dostupnější při zachování dostatečného výkonu.

V praxi je rozdíl mezi kvalitními membránami menší, než naznačuje marketing. Důležitější než značka membrány je celková konstrukce boty, kvalita švů a to, jak bota sedí na vaší noze.

Bolest kolen při sestupu je jeden z nejčastějších problémů turistů. Při chůzi z kopce dopadá na kolenní kloub násobek vaší tělesné hmotnosti, protože noha brzdí pohyb těla a batohu proti gravitaci. Čím strmější sestup a čím těžší batoh, tím větší zátěž na kolena.

Správné boty mohou tuto zátěž výrazně snížit. Bota s kvalitní mezipodešví tlumí nárazy při každém kroku a chrání klouby před opakovaným mikro-traumatem. Tuhá podrážka stabilizuje chodidlo a zabraňuje nadměrnému pohybu, který přenáší nestabilitu na koleno. Vysoký svršek podporuje kotník a snižuje kompenzační pohyby, které zatěžují koleno.

Kromě bot pomáhají trekové hole, které přenášejí část brzdné síly na paže a snižují zátěž kolen až o dvacet pět procent. Správná technika sestupu je také důležitá. Kratší kroky, mírně pokrčená kolena a kladení celého chodidla místo dopadu na patu snižují nárazové síly.

Pokud bolest kolen přetrvává i po změně obuvi a techniky, zvažte návštěvu ortopeda nebo fyzioterapeuta. Chronická bolest kolen může mít příčinu v oslabených svalech, špatném postavení nohy nebo jiných strukturálních problémech, které boty samy o sobě nevyřeší.

Trekové boty nevydrží věčně a včasná výměna je důležitá pro bezpečnost i komfort. Existuje několik jasných signálů, které vám řeknou, že je čas na nové boty.

Podešev (podrážka) je prvním místem, kde se opotřebení projeví. Pokud je vzorek sešlapaný na méně než dva milimetry hloubky, bota ztrácí záběr a na mokrém nebo sypkém povrchu se stává nebezpečnou. Nerovnoměrné sešlapání podrážky navíc mění biomechaniku chůze a může způsobovat bolesti kloubů.

Mezipodešev ztrácí časem schopnost tlumit nárazy. Pokud cítíte každý kamínek pod chodidlem výrazněji než dříve, nebo pokud se po túře cítíte unavenější v nohách než obvykle, mezipodešev je pravděpodobně stlačená a neplní svou funkci.

Svršek boty kontrolujte na praskliny, odlepující se části a poškozené švy.

Pokud bota začíná promáčet v místech, kde dříve držela vodu, membrána nebo švy jsou poškozené. Deformovaný svršek, který už nedrží nohu stabilně, je dalším důvodem k výměně.

Obecně platí, že kvalitní trekové boty vydrží osm set až dva tisíce v závislosti na terénu a intenzitě používání a samozřejmě typu bot.

Životnost bot se dá prodloužit jejich pravidelným čištěním, boty by se měl nechávat po použití vyschnout - u klasických kožených bot lze životnost prodloužit vhodnou péčí, tedy ošetřováním voskem nebo krémem (udrží se pružnost kůže).

U klasických trekovek s lepenou podrážkou je také možná jejich „generálka“, která spočívá ve výměně mezipodešve včetně podrážky. Pokud je svršek bot vhodně ošetřován, boty tak mohou sloužit mnoho let.

Na ferratu potřebujete boty, které kombinují několik specifických vlastností, které umožní bezpečný pohyb ve skalnatém terénu, ve kterém ferraty najdeme.

Tedy tuhou podrážku, která drží a neohýbá se na kovových stupech a úzkých skalních lištách. Pevnější svršek často s prošněrováním až ke špičce, což umožňuje pevné dotažení okolo chodidla a gumovou ochranu minimálně špičky boty (okop), respektive obsázku, která jde okolo celé boty – pro ochranu svršku boty před mechanickým poškozením. A podešev, která má spíše nižší vzorek s větší kontaktní plochou s podkladem a ve špičce je hladká (tzv. lezecká špička / Climbing Zone, která umožňuje hladký a stabilní pohyb po skalních výstupcích) Není dané, že by ferratová bota měla být nízká nebo vysoká – tady se jedná především o osobní preference. Nízká bota bude lehčí, obratnější, vysoká potom bude stabilnější s ochranou kotníku.

Není ani daný jediný vhodný materiál svršku – ferratové boty mohou být jak textilní, tak kožené. Při výběru vhodné velikosti trekových bot víme, že musíme řešit nadměrek (tedy rezervu délce boty) – u ferratových bot může být nižší - je u nich důležitá co nejlepší odezva od terénu a chodidlo by se tedy v botě nemělo příliš pohybovat. Trailové běžecké boty a lehké nízké trekovky na ferratu nedoporučujeme. Měkká podrážka neposkytuje dostatečnou oporu na stupech a snižuje stabilitu. Výjimkou jsou velmi lehké ferraty stupně A-B, kde mohou zkušení turisté v lehčí obuvi projít bez problémů. Boty na ferratu by měly být pohodlné i po několika hodinách v náročném terénu. Při výběru tedy nepodceňte to, jak Vám padnou. Ideálně je vyzkoušejte předem na kratší túře a ujistěte se, že nikde netlačí - protože na ferratě nemáte možnost boty přezout.

Puchýře vznikají třením mezi kůží a ponožkou nebo botou. Opakovaný pohyb při chůzi způsobuje mechanické poškození horních vrstev kůže a tělo reaguje vytvořením tekutinou naplněného váčku, který chrání poškozené tkáně pod ním.

Nejčastější příčinou puchýřů je špatně padnoucí obuv. Bota, která je příliš velká, umožňuje nadměrný pohyb nohy uvnitř a tření se zvyšuje. Bota, která je příliš malá nebo úzká, tlačí na konkrétní místa a vytváří lokální přetížení kůže. Nerozchozené boty mají tuhé švy a materiály, které ještě nejsou přizpůsobené tvaru nohy.

Riziko vzniku puchýřů dramaticky zvyšuje i vlhkost, protože mokrá kůže je měkčí a náchylnější k poškození třením. Vlhkost v botě může zůstat, pokud jsme je po předchozím treku pořádně nevysušili, ale vzniká v botě i při nošení – samozřejmě úměrně materiálu boty a okolní teplotě. Proto se doporučují nosit v trekových botách vždy funkční ponožky (materiál většinou v kombinaci merino vlna a syntetika) – takové ponožky dokáží odvádět vlhkost od chodidla, které tak zůstává déle suché. Naopak, bavlněné ponožky jsou do trekových bot absolutně nevhodné - nasáknou pot, drží vlhkost u kůže a vytvářejí tak ideální podmínky pro vznik puchýřů.

Prevence zahrnuje několik kroků. Noste správně padnoucí a rozchozené boty. Používejte funkční ponožky z merina nebo syntetiky, které odvádějí vlhkost. Na problematická místa preventivně nalepte sportovní pásku nebo speciální náplast proti puchýřům. Můžete také využít spreje, které pokožku vysuší a současně vytvoří hladkou (sametovou) vrstvu.

Pokud puchýř přesto vznikne, neprotrhávejte ho, pokud to není nutné. Kůže nad puchýřem chrání spodní vrstvy před infekcí. Přelepte ho náplastí a pokud je to možné, odstraňte především příčinu tření.